Má to smysl: obnova potoků do nich vrací život

Výsledky mezinárodního projektu potvrdily, že vodní toky po úpravách těžkou technikou je lepší uměle obnovit (restaurovat), než je ponechat samovolné obnově. 

K řízené obnově by mělo docházet vždy po zásazích spojených třeba s úpravou břehů, čištěním koryta nebo opravou mostů. Na projektu se podílela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spolu s Lesy ČR a vědeckými institucemi. Navazoval na výzkum chování ryb při úpravách potoků těžkou technikou na horských potocích v Beskydech [1].

"Výsledky jsme byli překvapeni. Ukázalo se, že pokud nebudeme otálet, ale po úpravách rybám vytvoříme v potoce vhodné, přírodě blízké podmínky, jednoznačně jim to prospěje. Potok pak ryby osídlí rychleji a jsou také v lepší kondici," vysvětluje Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vědci se ve studii zaměřili především na to, jaký vliv má obnova toků na početnost a pohyb ryb, jejich potravu a členitost dna (např. vyvážené střídání peřejí a tůní). Při obnově byly pro ryby vytvořeny úkryty v podobě velkých pařezů a balvanů, vhodná místa pro rybí školky a rozmnožování pstruhů ("trdliště").

Tento způsob znovuobnovení vodního toku má jednoznačně pozitivní vliv na pstruhy obecné, jejichž počet po 10 měsících masivně vzrostl. Na vytvořených trdlištích přibylo velké množství mladých jedinců, tůně s balvany a mrtvým dřevem naopak prospěly zejména dospělým pstruhům. Pozitivní trend pokračoval i v následujících dvou letech. Nejhůře dopadly úseky s pojezdem techniky bez umělé obnovy.

Velké překvapení přineslo srovnání úseků vodních toků, ponechaných bez zásahu s uměle obnovenými úseky. Ukázalo se, že úseky toků bez zásahu jsou ochuzeny o velké strukturní prvky (balvany, mrtvé dřevo) a v porovnání s restaurovanými toky neposkytují dostatek vhodných míst pro všechna vývojová stádia především pstruha obecného, ale také vranky pruhoploutvé a to především v období sucha a povodní.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravuje metodiku pro správce vodních toků, úředníky a firmy působící v oblasti vodních toků. Cílem je předcházet nadměrnému úhynu ryb během nutných zásahů těžké techniky v korytě vodního toku a především přispět k co nejrychlejšímu návratu života do vodního toku.

Do projektu byla zapojena i místní organizace ČSOP Radhošť, kde je Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, také členem.

Poznámky:

[1] Více než šest stovek ryb zkoumal unikátní výzkumný projekt na horských potocích v Beskydech. Odborníci zjišťovali, co se děje s vrankami pruhoploutvými a pstruhy obecnými, když do koryta potoka vjede těžká technika, jako jsou bagry a nákladní auta. Zkoumali také, jak se změní dno potoka, a vliv na bezobratlé živočichy.

Více na:

https://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/unikatni-vyzkum-dolozil-co-se-deje-s-rybami-pri-zasazich-do-vodnich-toku/

https://www.ochranaprirody.cz/res/archive/412/068117.pdf?seek=1550481897

Kontakt:

Miroslav Kubín, Agentura ochrany přírody a krajiny, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, e-mail: miroslav.kubin@nature.cz, mobil: 606 699 381

Eva Jouklová, Lesy ČR, s. p, tisková mluvčí;.; +420 725 257 900; eva.jouklova@lesycr.cz

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Více na www.nature.cz.

Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje téměř 1,2 miliony hektarů lesního majetku, tedy necelou polovinu lesů v zemi. Pečuje o 38,5 tisíc kilometrů drobných vodních toků, tedy přibližně o třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR.

Lesy ČR jsou držiteli osvědčení v systému PEFC, a to na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.

FOTO: BioLib.cz, Lukáš Jurek