Nevyjasněné okolnosti otravy řeky Bečvy - vrací se DEZA do hry ?

Před více jak 3 týdny došlo k největší ekologické havárii naší země za poslední roky. Do řeky Bečvy pod Valašským Meziříčím se dostaly kyanidy, které otrávily několik desítek kilometrů toku. Zahynulo přes 40 tun ryb a celý ekosystém se z havárie bude vzpamatovávat minimálně několik let.

Vyšetřovatelé zjistili, že kyanidy se do Bečvy dostaly 15 km dlouhým kanálem vedoucím z areálu bývalé rožnovské Tesly. Pachatel je stále neznámý. Více v dokumentu Otrávená řeka (Reportéři ČR), nebo v téměř detektivním článku Otazníky nad otrávenou Bečvou (iRozhlas).

Opravdu z Rožnova?

Minulý pátek jsem se spolu se skupinou hydrobiologů a ochránců přírody vydal pátrat po škodách, které havárie napáchala na tomto velmi cenném říčním ekosystému. Potěšující zprávou je, že i v postiženém úseku přežila část vodních bezobratlých živočichů (tzv. bentosu), kteří jsou pro obnovu ekosystému zcela zásadní. Bentos může také dobře posloužit jako bioindikátor znečištění i poměrně dlouhou dobu po havárii. Zarážející bylo, že i 1500 m pod údajným zdrojem znečištění (ústí kanálu z Tesly), byl stav bentosu na normálu a plavaly zde i dospělé ryby.

Řeka Bečva pod Choryní teče širokým korytem s mohutnými štěrkovými náplavy. V dálce je vidět Valašské Meziříčí a areál firmy DEZA. Otrávená část řeky Bečvy patří mezi přírodovědně hodnotné lokality. Na úseku se vyskytoval např. kriticky ohrožený hrouzek Kesslerův, který je na našem území potvrzen pouze z postiženého úseku řeky Bečvy. (foto: Jan Husák)

Také chatař Vladimír Foltýn, který byl u Bečvy v den havárie nám potvrdil, že žádný úhyn ryb nepozoroval a že uhynulé ryby se vyskytovaly až dále po proudu mezi Lhotkou a Choryní. Přitom na trase od kanálu z Tesly je několik jezů, které by znečištěnou vodu zcela jistě promíchaly.

Stejně tak potvrdil na Facebookové diskuzi rybář Jakub Šrámek, který ten den chytal ryby asi 100 metrů nad vyústění kanálu vedoucího z Rožnova.

"Kolem 16:30 přišla SMS od známých, že je otrávená Bečva u Choryně. Vzápětí se objevilo 5 nebo 6 lidí a u Juřinského mostu nabrali vzorky (někdo z hygieny, médií a asi povodí), kteří mi informaci potvrdili s tím, že to je až níže po toku. Načež jsem se sbalil a jel jsem to omrknout. Mohlo být +/-17 hod a projel jsem na kole úsek Bečvy od mostu Juřinka až po lávku ve Lhotce nad Bečvou. (...) Nikde na celém mnou projetém úseku jsem neviděl jedinou rybu ať už mrtvou nebo s probíhající otravou. Z lávky ve Lhotce jsem neviděl žádné mrtvoly ryb ani jinou sebemenší známku otravy kam až jsem dohlédl směrem po i proti proudu. Pak jsem se stejnou cestou vrátil. Tři dny poté jsem kousek nad výpustí DEZy chytil 5 parem od 40 do 70 cm. Každé jsem prohlížel žábra. U všech měly zdravou růžovou barvu a ryby vypadaly zdravé a v kondici.

Na kamenech vytahlých z vody byly živé larvy chrostíků, blešivci, pijavky...

V těch místech už by přece kontaminační mrak musel být roztáhlý přes celou šířku toku a zabíjet ryby a vodní organismy."

Jak je možné, že řeka je evidentně neporušena několik km pod údajným zdrojem znečištění, zvláště v podmínkách nízkého průtoku řeky dne 20.9. 2020? Nabízí se otázka, zdali je nezbytným zdrojem právě vyústění kanálu z rožnovské Tesly. První firma, která asi každého Valacha napadla v souvislosti se znečištěním řeky, je meziříčská chemička DEZA. Ta však byla šetřením ČIŽP z okruhu podezřelých vyřazena velmi rychle - již den po havárii (přestože o kyanidu a zdravotních rizicích se občané města dozvěděli až za 4 dny).

DEZA a kyanidy

Impulsem k tomu, abych napsal tento článek, byla studie doc. Marka Petřivalského z katedry biochemie Palackého univerzity v Olomouci s názvem DEZA: o stopových kyanidech a kyanidových stopách (část I), kde podrobně analyzoval volné dostupné informace o nakládání s odpadními vodami ve firmě DEZA z diplomových prací nebo veřejných registrů. Článek vzbuzuje řadu otázek, na které by firma DEZA, a.s., měla poskytnout veřejnosti i kontrolním a správním orgánům uspokojivá vysvětlení. Pozornost budí zejména:

- problémy s technologií odstranění kyanidů z odpadních vod firmy DEZA při odstavení jednotky ozonizace

- existence obtokového kanálu, umožňujícího vypouštění odpadních vod obsahující kyanidy z biologické ČOV (která je letos byla ve zkušebním provozu) přímo do toku Bečvy

- havarijní plány provozu odpadních vod DEZA zaměřené na únik odpadních vod nebo kalů s vysokým obsahem kyanidů důsledkem poruchy technologií nebo chybou obsluhy.

"Zůstává otázka zásadní: může ve světle výše uvedeného opravdu obstát tvrzení, že firmu DEZA lze vyloučit jako možného původce "kyanidové havárie"?"
(Petřivalský, M: DEZA: o stopových kyanidech a kyanidových stopách, Část I., 10. 10. 2020, https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/10/10/deza-o-stopovych-kyanidech-a-kyanidovych-stopach-cast-i/?fbclid=IwAR266lEy9SXcPdmuusIXVKV2Kb490X4BXq658zOl8OFpgikgrHShhrcHQU4)

Na základě našich zjištění v terénu a informací z článku doc. Petřivaldského jsem vytvořil plánek, zachycující geografickou situaci v území vzniku havárie:

Další podezřelé aspekty

V úterý 13. 10. 2020 se ke mně dostala druhá část článku doc. Petřivalského, ve které vyzdvihuje další podivné okolnosti otravy.

Zaujala mne pasáž o detoxikaci kyanidů chlornany, která mohla způsobit pálení rukou, které popisovali rybáři vytahující uhynulé ryby:
"Je pravděpodobné, že viník/původce kyanidové otravy o probíhajícím úniku do řeky Bečvy věděl a snažil se ji zmírnit - to naznačují informace rybářů, že v místech prvních pozorovaných úhynů ryb v úseku od Choryně k Hustopečím byl z vody cítit zápach chlóru a rybáři vytahující uhynulé ryby v médiích popisovali pocity brnění či pálení rukou a vyschlé pokožky. Oxidace kyanidů chlórem nebo chlornany v alkalickém prostředí patří mezi osvědčené chemické metody oxidace (a detoxifikace) kyanidů (zdroj: web irybarstvi.cz)."

Nejasným aspektem celé kauzy je úhyn ryb pozorovaný až nad mostem v Choryni (dle svědectví rybářů v místě přechodu linie vysokého napětí přes Bečvu), tj. 3,5 km níže po proudu od místa, kde dle dosavadního šetření ke vtoku kyanidů do řeky Bečvy došlo. Podle doc. Petřivalského je teoreticky možné, že k otravě ryb došlo až níže po proudu řeky:

"Nabízí se jedno chemicky pravděpodobné vysvětlení - do řeky Bečvy nepřitékaly akutně toxické jednoduché kyanidy, ale stabilnější komplexy kyanidů železa, případně jiných kovů.
Tyto "komplexní kyanidy", jak nám již objasnil mluvčí Agrofertu ve svém vyjádření (viz úvodní část tohoto článku) jsou výrazně méně toxické. V neděli 20.9. 2020 protékal Bečvou nízký průtok vody, což na mělčinách pod jezem Juřinka II znamenalo velmi nízkou hladinu vody. Z velkého objemu původní toxické směsi látek mohly být (pravděpodobně působením alkalického chlornanu) z velké části odstraněny jednoduché kyanidy.

Pokud však uniklé vody obsahovaly vysoké množství komplexních kyanidů, tyto se v prosluněných mělkých vodách Bečvy mohly začít účinkem UV záření rozkládat na kyanidy jednoduché - např. z každého aniontu hexakyanoželeznatanu vznikalo šestinásobné množství volných kyanidů.

Nejednalo by se o první případ tohoto typu v historii - ve vědecké literatuře z oblasti environmentální chemie kyanidů lze najít záznam o kyanidové otravě z léta 1949 na Tulpehocken Creek v statě Pensylvania (USA)(...)).

Aktuálně jediným známým místem, kde se potenciálně mohou nacházet velká množství jednoduchých i komplexních kyanidů v této oblasti, je areál firmy DEZA, která ovšem (včetně odvolání na šetření ČZIP) uvádí, že byla provedena kontrola "všech technologických celků naší čistírny odpadních vod" a že inspekce "prověřila stav čistícího zařízení". Nejen mne by jistě ve světle výše uvedených informací zajímalo, proč DEZA kontrolovala výtok odpadních vod ze svého areálu již v 8:00h ráno dne 20.9.? (...)"

Podstatná je také informace o opožděné reakci ČIŽP: "Je jisté, že se ČIŽP snažila zveřejnění o původu otravy oddálit - dle informace ředitele OI ČIŽP R. Pallose na tiskové konferenci 1.10. 2020, dostala výsledek analýzy ze strany Státního veterinárního ústavu v Olomouci s potvrzením příznaků otravy kyanidem u vzorků uhynulých ryb již večer v pondělí 21.9."

V neposlední řadě vyvstává otázka, proč firma DEZA provedla nestandardní analýzu odpadních vod v ráno v den havárie, kdy o ní ještě nikdo nevěděl: "Pozorný čtenář protokolu se ovšem musí ptát: z jakého důvodu byla provedena analýza bodová (tj. nereprezentativní vzorek odebraný v jednom čase ve výpusti V1) v 8:00h ráno v neděli 20.9. 2020, tedy v době, kdy teoreticky o kyanidové otravě ještě nikdo neměl tušení? Toto mimořádné měření dle mého názoru naznačuje, že v provozu odpadních vod v areálu DEZA se dělo něco mimořádného. Následovala další opakovaná bodová měření v časech 13:30 a 15:30 téhož dne, tedy v době kdy valašské tam-tamy již roznášely zprávy o probíhající tragédii v řece - ale pro jistotu v těchto vzorcích nebyla provedena analýza snadno uvolnitelných kyanidů! U analýz z Jasenického a Černého potoka (Byninka) na protokolu firmy DEZA pro změnu úplně chybí datum odběru vzorků."

zdroj: (Petřivalský, M: DEZA: o stopových kyanidech a kyanidových stopách, část II, 12. 10. 2020, https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/10/13/deza-o-stopovych-kyanidech-a-kyanidovych-stopach-cast-ii/) .

Oba články doc. Petřivalského stojí za kompletní přečtení, v tomto článku jsem se snažil z nich vytáhnout to nejpodstatnější.

Závěr

Touto tak trošku "detektivní" zprávou chci upozornit na mnohé nejasnosti, které jsou s otravou Bečvy spojeny.

Nejde mi o nějakou "mstu", o dopadení a exemplární potrestání viníka havárie. Uvědomuji si však, že pokud se nedozvíme, jak k havárii došlo, může se opakovat. A klidně i v daleko dramatičtějším měřítku.

Důvěru ve mně nebudí ani instituce, které záležitost šetří. Pokud nejsou schopny odhalit původce znečištění ani za 3 týdny, rád bych věděl, jak by řešily např. teroristický chemický útok na zdroje pitné vody.