Příroda ve volném čase

Každý z nás tráví svůj volný čas nějakým způsobem. Senioři si pod ním představí svůj šálek kávy, dospělí jdou na divadelní představení, mladiství si zase užijí tyto chvíle na diskotéce nebo při hře na počítači. Pokládám si otázku, jestli si ještě v dnešní době uvědomujeme naše přirozené touhy a vnitřní skutečnost, že jsme nepochybně součástí přírody se všemi jejími jedinečnými zázraky. Vždyť často stačí jen pootevřít dveře či okno našeho domu a zaposlouchat se do zvuků přírody, které nám mnohá tajemství napoví. Příroda je krásná nejen ve dne.

Večerní procházky krajinou můžou být velmi dobrodružné. Zkuste se projít navečer lesem nebo kolem potoka a uvidíte i uslyšíte mnohé z oněch tajů přírody, které berou dech. V dálce se ozve hlas puštíka obecného s typickým hlasovým projevem "húú hu huhuhuhúú", který je však hodně variabilní, a tak nám připomene nějakou bájnou postavu z pohádek. Nad hlavou se nám zase mihne netopýr večerní, který zde loví hmyz a drobné bezobratlé živočichy a blízko od nás s nepatrným šelestem proběhne liška obecná. V dálce na louce se ozve vzácný ptačí druh chřástal polní typickým skřekem "chřást chřást" nebo "krex krex". Tyto neskutečně zajímavé a do dávných dob sahající noční zvuky dokáží v člověku probudit strach, ale také skryté touhy poznat tyto živočichy více a více. Dříve byl večerní les pro naše předky strašidelný a málokdo se do nočního lesa odvážil podívat sám.

Když vedu různé programy zaměřené na poznávání přírody, nejčastěji probíhá výuka ve venkovním prostředí. Zde děti přírodu "nasají" a dokážou se jí svými vlastními pocity dotknout. Jedna dívenka mi v kroužku pověděla: "Když jdu lesem za poznáním, jako bych žila nový den". Někdy jsme se také s dětmi stali takovými amatérskými spisovateli a zkoušeli v přírodě popsat své pocity, když jsme leželi v trávě nebo se brouzdali horským potokem.

Příroda však byla lékem i v minulosti. Náš přední český básník Jan Neruda i přes svou celoživotní skepsi prohlásil : "Mnozí "důmyslní" lidé mají velkou radost z toho, že prý se člověk vždy víc a více od přírody emancipuje. Vzdalování se od přírody by bylo fyzické chřadnutí, úplné odloučení byla by smrt!"

Mnohdy námi cloumají starosti všedního dne nebo špatná nálada. Zkusme i my někdy nechat tyto věci odplynout a odevzdat se přírodě. Uvidíte, jaké pocity radosti v nás samotných dokáže probudit.

Michal Šulgan

Pedagog volného času, předseda ZO ČSOP Radhošť

FOTO: Michal Šulgan

Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam eaque ipsa quae ab illo inventore veritatis et quasi.

Ea commodi consequatur quis autem vel eum iure reprehenderit qui in ea voluptate velit esse quam nihil molestiae consequatur vel illum qui dolorem eum fugiat quo voluptas nulla.